- 14. ledna ortodoxní Nový rok

 

 

Pravoslavné Vánoce

V pravoslavném Rusku oslava vánočních svátků začíná teprve 6. ledna, den oslavy narození Krista Spasitele, a trvá 12 dní. Ruské Vánoce, stejně tak jako evropské, jsou spojením lidových zvyků, rituálů, koled a pohanských pověr.

 

V předvečer Vánoc koledníci obcházejí rodiny a zpívají písně o narození Krista, tím přinášejí do domu přání štěstí, hojnosti a bohaté úrody. V každé rodině stojí ozdobený a osvětlený vánoční stromeček (ёлка, jolka), který představuje strom života, jež se k nám navrátil s narozením Krista Spasitele. Svíčky jsou duchovním světlem a plody (jablka, sušené ovoce, ořechy) jsou znamením věčného království hojnosti.

 

Pod nazdobený stromeček přináší dárečky děda Mráz (Дед Мороз, náš Ježíšek). Přijíždí z Čukotky na saních s trojspřežím a jeho pomocnicí je Sněhurka oblečená do sněhově bílého kožíšku ušitého z hranostajů. Ještě na počátku 20. století dostávaly děti dárečky pod polštář, ale dnes se už celá rodina schází u jolky, pod níž jsou dárečky položené a společně 

zpívají koledy a tancují. Než se usedne k prostřenému vánočnímu stolu, což bývá po vysvitnutí první hvězdy, scházejí se lidé na bohoslužbě, kde zpívají žalmy a vánoční písně.

 

Předvánoční půst a Vánoční hodování

Ruské ortodoxní vánoční svátky představují 40ti denní půst, začínající 28.listopadu a končící 6. ledna. V předvečer vánočního svátku by se měl člověk zříci nejen veškerého jídla, ale i všech hříšných vášní a všeho, co křesťana vzdaluje Bohu.

 

Kuťja - sváteční jídlo

Večer po celodenním půstu před samotnými Vánocemi se tradičně jí pokrm zvaný sočivo (сочиво) – zvláštní postní jídlo z vařené pšenice, někdy rýže nebo čočky, smíchané se semínky máku, mandlí nebo ořechů a šťávy (šťáva se rusk

y řekne sok – odtud název sočivo) a medem.

 

Podle tradice by mělo být na vánoční tabuli 12 postních jídel, bezmasé a nemastné pokrmy. Nikdy nesmí chybět kuťja (Кутья) nebo syť (Сыть), její vánoční varianta, což je pšeničná kaše vařená s medem, mákem a ořechy a vzvar (взвар) někdy taky kompot (компот), což je nápoj ze sušeného ovoce s přidáním medu. Kuťja byla odjakživa podávána při pohřbech a vzvar se zase podával při narození dítěte. Proto tyto dva pokrmy symbolizují narození a smrt Krista.

Vareniky

Dalšími pokrmy jsou například vareniky (вареники), taštičky z kynutého těsta plněné brambory, rýží, zelím nebo houbami, dušená kapusta, houby upravované na různé způsoby, ryba, ovoce, zelenina a saláty. Tradičním jídlem je také nákyp z pšeničných zrn s mandlemi, rozinkami, mákem, švestkami a cukrem. Sladkým zákuskem bývá nejčastěji medový perník.

 

Od 7. ledna začíná to pravé hodování, lidé se vzájemně navštěvují, odpouštějí si a radují se. Prostě jsou Vánoce i v Rusku svátky plné lásky, klidu a pohody. Mezi jídla, která rozhodně nejsou už postní, zato tradiční, patří kachna nebo husa s jablky.

 

Něco málo z historie

Vánoce se neslaví odjakživa, protože prvními křesťany byli Židé, kteří neslavili den narození Ježíše Krista, ale den jeho smrti. Podle Židů bylo každé narození počátkem utrpení a bolesti, proto se také v prvních stoletích existence křesťanství nikdo nezajímal o to, kdy se Ježíš Kristus narodil. Mnohem důležitější bylo jeho ukřižování, a následně křesťanský svátek Vzkříšení Ježíše Krista (Воскресения Христова), naše Velikonoce, současná ruská Pascha (Пасха).

 

Postupem času, kolem 10. století n. l., se začalo slavit i jeho narození. Protože ale přesné datum nikdo neznal, nebyl tento den všude jednotný a každý národ si ho vybíral sám. Nejčastějším datem pro oslavu narození Ježíše Krista se stal šestý den roku, a to analogicky podle Starého zákona, ve kterém se píše, že šestého dne byl stvořen Adam. V hierarchii ruských svátků dodnes zaujímají Vánoce (Рождество) druhé místo po Velikonocích (Пасхиa).

 

Světské Vánoce jsou spojeny především s vánočním stromečkem, darováním dárků a plněním nebo vyřknutím nejrůznějších přáními. Zvyk darovat o Vánocích dárky druhým hojně povzbuzují především obchodníci, kteří Vánoce značně zekonomizovali. Tržby za speciální zboží v předvánoční době tvoří polovinu a někdy i větší podíl z celoroční tržby.

 

V Sovětském svazu, kde byly zrušeny všechny religiózní svátky, se většina vánočních zvyků jako zdobení vánočního stromečku a vzájemné obdarovávání přešlo na oslavu Nového roku. Tento den je i dnes mezi obyvateli žijícími ve státech bývalého SSSR také nejoblíbenějším a podle sovětského zvyku ho považují za Vánoce.

 

V posledních letech se dokonce k Ústavnímu soudu dostal spot o to, zda má být 7. leden svátkem, kdy lidé nejdou do práce, nebo normálním pracovním dnem. Žalobce, který podal soudní návrh nesouhlasí s tím, aby náboženství ovlivňovalo státní usnesení, což by podle něj bylo v rozporu s Ústavou RF.

 

Pamatujte si, že v Rusku…

…se během svátku ve většině organizací, podniků a úřadů nepracuje. A připadne-li svátek na sobotu nebo neděli, je volno i následující pondělí!!!